Orientation

29. dubna 2012 v 19:57 |  Life in the US
Paní na orientation nám řekla, že když jsme všichni dorazili do hotelu, určitě jsme se nemohli dočkat, až konečně budeme moct jet za našimi rodinkami a rozhodně se nám nechce 4 dny prosedět v hotelu, když venku je tak krásně, ale až se bude blížit konec, budeme si přece jen říkat, že bychom tam ještě pár dní zůstali. A přesně tak to bylo!

Říkala nám, že pro nás bude těžké loučení s novými kamarádkami, které si tam uděláme a i když já jsem nebrečela, když jsem se s holkama loučila, tak jsem přece jen byla dost nervózní z toho, že odcházím někam do neznáma, zatímco tam jsem si našla pár fajn holek, se kterými jsem si rozuměla, ale hlavně se kterými jsem byla na stejné vlně. Kdo jiný by mě mohl chápat lépe, než holky, které jsou na tom přesně stejně jak já? Jenže, když jsem se měla sejít s rodinkou, byla jsem na to úplně sama. Teda vlastně, jsme byly dvě, kdo jsme vystupovaly na stejné vlakové zastávce, ale pak si nás naše HM odvedly každou na opačnou stranu a byly jsme v tom úplně samy.

Tak z orientation mám takové smíšené pocity. Ale to se asi dalo čekat. Na jednu stranu jsem tam potkala spoustu super holek, dozvěděla se tam spoustu zajímavých a užitečných věcí, poprvé zašla do pravého amerického mall, poprvé se tam setkala s hromadou Američanů na jednom místě, měla čas se poohlédnout po okolí a to ani nemluvím o tom krásném počasí, které nás tu v té velké zemi uvítalo.

Chvílemi byly ale přednášky opravdu nudné. Občas, když paní mluvila o tom, jak Američané dělají různé věci a tvářila se, jak když jinde to takhle neděláme, ale rozhodně bychom měli, protože i když na jednu stranu tvrdila, jak nikdo nemůže říct, jaký způsob dělání věcí je ten správný, tak z ní pořád byl znát její "patriotismus" a tvářila se, že ten nejlepší způsob výchovy dětí a jednání s lidmi je ten americký. Rozhodně jí nemůžu oponovat. Jsou věci, které se mi na Američanech líbí a rozhodně s myslím, že by se od nich Češi mohli naučit. Ale zároveň je spousta věcí, které by se mohli Američané učit od nás. Kolikrát jsem měla chuť vstát a říct, že to děláme úplně stejně, tak se nemusí tvářit, že jsou něco víc. A co jsem zatím měla tak možnost postřehnout, tak nevím, jestli jsou to jen děti kolem mě, ale české děti mi přijdou mnohem šikovnější. Je pravda, že Američané mají ve zvyku svoje děti chválit za každou blbost, což se mi na jednu stranu líbí, protože to royhodně podporuje jejich sebevědomí. Na druhou stranu mi oproti českým dětem v některých věcech přijdou dost opožděné. Hlavně, že už od 5-ti let hrají soccer, lacrosse a bůh ví co ještě.

A to nemluvím o té klimatizaci v hotelu nastavené na bod mrazu. Takže skutečně to tak nemají jen holky, které jedou přes APC. Upozorňvoali nás, že Brazilkám zřejmě bude zima, ale že to nebudou vypínat, protože by tam byl hrozný vzduch. Což chápu, ale nevím, proč to nemohli jen trochu ztlumit. Nehledě na to, že ne jen Brazilkám byla zima a to by člověk řekl, že budu vytrénovaná z té Ruské zimy, která naší republiku letos zasáhla.

No každopádně jinak jsem ráda, že jsem tady. Lidé jsou všude hrozně milí. Číšníci usměvaví a hrozně ochotní, ne jako u nás. Zatím, kdykoliv jsem potřebovala s něčím poradit, tak nikdo s tím neměl problém. Lidé mi tu přijdou přátelští a všechno je tu zatím super. :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama